Vegetační pásma
Každému živočišnému, ale i rostlinnému typu vyhovují jiné životní podmínky. V parku existuje pět druhů ekosystémů a 16 typů krajin, které splňují různé podmínky pro život v parku existujících rostlin a zvířat. Tyto ekosystémy mají vlastní charakter, jak z hlediska povahy reliéfu, ale zejména geologickým podkladem, který určuje propustnost vody a bohatost půdy na živiny. Od toho se odvíjí také samotná vegetace, která se v jednotlivých částech parku vyskytuje. Většina savců se pohybuje po celém parku, ale někteří výrazně preferují určitá vegetační pásma.
Různé klimatické podmínky a druh krajiny má vliv na vegetaci v dané oblasti. To samozřejmě ovlivňuje hustotu a rozložení zvířat, protože každé zvíře vyhledává poněkud jiné, pro něho nejvýhodnější prostředí.
Jedna z vegetačních zón se nachází mezi řekami Crocodile a Olifants. Jedná se o největší plochu v Krugerově parku. Jsou zde velké rozlohy pastvin, které vyhledávají mnohé z druhů antilop.
Pásmo je bohaté i na stromový porost, v němž převažují akácie, marula a cambretum, což je čeleď, do níž patří červená vrbička, kvetoucí od září do února květy smetanové barvy a těžké vůně.
Další zóna je severně od řeky Olifants v oblasti Punda Maria. Jedná se o nejteplejší a nejvyprahlejší oblast v parku, srážky zde klesají pod 500mm. Dominantními jsou stromy Mopane, které se však vyskytují i jinde po celém území Krugerova parku. Jen na severovýchodě je jejich výskyt řidší, protože je zde čedičový terén, který jim nesvědčí. Na tomto podloží rostou jen v malém množství a vyznačují se zakrnělým vzrůstem. Strom Mopane je velice aromatický, jeho vůně připomíná terpentýn. Je velice výživný a tak si na něm rádi pochutnávají sloni, ale i buvolec losí nebo antilopa vraná. Strom Mopane připomíná křídla motýlů a je velice odolný proti velkému suchu, ale také proti ohni. Je také zajímavý v tom, že jeho listy jsou toxické a sloni musejí účinek toxických látek eliminovat příjmem různých minerálů.
Tato oblast je známá nejen zajímavými stromy Mopane, ale také překrásnými porosty suchých sykomor mezi jezírky. Tato neuvěřitelně bizarní zákoutí plná pahýlů stromů jsou výsledkem katastrofálního sucha v roce 1992. Můžeme zde vidět nespočetné množství kmenů akácií druhu Acacia xantophloea nebo-li tzv. horečkového stromu. Tento název pochází od cestovatelů, kteří se utábořili pod tímto stromem a náhle onemocněli malárií. Malárie se bohužel v této oblasti vyskytuje dodnes.
Třetí zóna leží na dalekém severu v údolí řek Limpopo a Luvuvhu. Zde jsou srážky okolo 700 mm. Kvůli hojné vegetaci je tato zóna velmi bohatá na zvířata. Vegetaci tvoří lužní lesy, travnaté pláně a buše. Setkáváme se zde s ebenovými stromy, fíkovníky a především s baobaby, stromy nevšedních uměleckých tvarů, které lze spatřit jen na několika málo místech ve světě, např. na ostrově Madagaskar. Severní oblast parku se vyznačuje velkou koncentrací ptactva.
V oblasti na jih od řeky Olifants na východní straně Krugerova parku dominují stromy akácie. Tato lokalita má vyšší srážky, a proto má více úrodné půdy, než oblast na sever od řeky Olifants. Různé druhy trav nabízejí vynikající pastvu , což podporuje vysokou populaci zvířat. Je domovem velkých stád impal, zeber, pakoňů, buvolů a žiraf.
Ve východní části parku, jižně od řeky Olifants, na pláních kolem kempu Satara a jižně od řeky Crocodile jsou přijatelné srážky okolo 600 mm ročně a půda je úrodná. Rozkládají se tu pastviny s buvolí trávou, červená tráva se střídá s trnitými akáciemi. Pastviny nabízejí vynikající obživu pro impaly, zebry, pakoně, žirafy a nosorožce. Tato oblast je domovem predátorů, zejména lvů, kteří tady nacházejí také dostatek potravy.
Další ekozóna se nachází mezi řekami Sabie a Crocodile. Oblast je hustě zalesněná, srážky se zde pohybují kolem 760 mm ročně. Daří se tu mnoha druhům akácií, Marule a také stromu Erythrina lysistemon (korálový strom), který je důležitou součástí ekosystému, protože poskytuje potravu a přístřeší pro řadu ptáků a jiných zvířat.
Pro podrobnější informace o vegetačních pásmech v Krugerově parku lze doporučit příručku Find It, která vymezuje tyto zmíněné zóny a popisuje oblasti s výskytem příslušných druhů rostlin i zvířat.